Povídky

Přes Nickova víčka začalo prosvítat světlo. Pomalu rozlepil oči a když se rozkoukal, zjistil, že je na ošetřovně. Ošetřovna byla naprosto zaplněná. Všiml si například především Lenky Láskorádové, Nevilla a Hermiony. Nikdo nebyl vzhůru tak si řekl, že půjde znovu spát, když se zrovna otevřely dveře a dovnitř vstoupili nějací lidé. Urychleně zavřel oči ( samozřejmě chtěl vědět o čem se budou bavit ).

,, Tak jak na tom je?“ poznal hlas své matky.

,, Jenom se potřebuje prospat a odpočinout si.“

,, To je dobře...“ to zase řekl jeho otec.

,, A co ostatní?“

,, No...slečna Grangerová má otřes mozku a slečna Láskorádová měla zlomené žebra. Jinak už jsou všichni téměř zdraví.“ Uf, ještě že tak...

Začal předstírat, že se probouzí.

,, Nicku!“ vykřikl Alex. Všichni se kolem něj shlukli a máma mu dala pusu na obě tváře.

,, No to je dost, že ses probudil.“ usmál se jeho táta.

,, Cože? Proč? Jak dlouho jsem spal? A vůbec, jak...“

,, No tak, no tak uklidni se, všechno ti řekneme,“ zasmála se Ebony. ,, Za prvé: spal si skoro pět dní. Dalo by se říct. A za druhé: Všechno dopadlo dobře. Je sice několik mrtvých, ale nikdo, koho by si znal. A za třetí: Zemřel Brumbál, ale to už asi víš...“ řekla bezvýrazně.

,, Takže budeme mít klid?“

,, Více-méně. Někteří smrtijedi jsou sice ještě na svobodě ale věřím, že se je podaří chytit brzy. Teď už tě čeká poměrně obyčejný nudný život.“

,, Neřekl bych. Čeká mě skvělý život, s ještě skvělejší rodinou a nejskvělejší Ginny.“ zasmál se Nick a ostatní se k němu s radostí přidali.

---

KONEC